Říjen 2017

KDYŽ NEMŮŽEŠ, TAK PŘIDEJ VÍC!

21. října 2017 v 18:02 | J. |  Osobní
Ahojky, čauky,

omlouvám se, že se hlásím až tak pozdě, ale moje mottto pro posledních pár týdnů je "nemám na to čas".

Doslova a do písmene, je to pravda. Po těhle pár týdnech si připadám jako seschlá babička, které je 100 let, je bez energie a už témeř neví, co se děje s okolním světem.
Nechci strašit, ale je to prostě tak, je to fakt a žádný med kolem pusy vám mazat nebudu. :D

Moje první setkání s anatomií byl pro mě šok, šok, ŠOK!! Nedělám si srandu, ale toho učiva je fakticky moc a než si na to zvyknete, nějakou dobu to potrvá. Jak říkala s radostní naše paní docentka Slížová: "Už včera bylo pozdě", tak vážně pozdě bylo.:D Když jsem otevřela čiháka 1, naivně jsem si myslela, že to bude v pohodě, než jsem zjistila, že máme praktika 2x do týdne a tudíž i mikrotesty 2x do týdne , tudíž skoro každý den bezesná noc a špatné známky. :D

Toho učiva hodně je, ale prvák prostě o tom je, musíme si to vysedět a musíme se prostě kousnout do zadku a dát to. Proto má můj článek přesně tento nadpis. Není ani prosinec a vy si uvědomíte, že máte skoro probraného čiháka 1 a už se učíte z čiháka 3 a taky tady je ještě nějaká histologie, biofyzika, latina a u nás na FVZ vojenský tělocvik, po kterém já si vždycky a RÁDA dám dvacet, které se většinou a ČASTO zvrhávají v hodinu a víc.
Nejhorší na tom všem je, že si ani neodpočinete, protože vám v hlavě jede pořád " kdy už si sednu k tomu učení" a taky něco jako "sakra, potřebuju se jít učit".

A nejhorší na tom je(po druhé), že to bude zlý. Bude to zlý a to hodně. Nejsme ještě ani v listopadu a to nás čeká praporkový test na pitevně. Úžasné.

Ona nastala i ta fáze, kdy říkáte a musíte říkat kamarádům: "ráda bych šla, ale musím se učit " nebo taky "promiň, mám toho fakt hodně" a oni už jsou na vás nas*aný a nedávaj to. Jenže je to všechno pravda a stím se prostě nedá nic dělat.

Pro mě je těžké i to, že jsem začala žít v Hradci, musím dojíždět domů a na tréninky, který mi neskutečně a šílěně moc chybí. Jenže v tom prváku prostě není čas na nic, na nic a ještě jednou na NIC!.

Proto vyzývám sebe i další, co jsou na tom jako já, že to DÁME! Nebudeme se vzdávat, budeme si stanovovat malé cíle a budeme se je snažit plnit. Napříkla zkouška z biofyziky je třeba supr cíl, teď v zimním semestru!:D
Takže říkám, dáme to na pohodu a NEBUDEME SE VZDÁVAT.!!!

To je pro můj dnešní článek vše. Doufám, že lidi, kteří sem chtějí jít si aspoň trochu udělali obrázek o tom, do čeho chtějí jít a že to prostě není jak plout po klidných vlnách ale že to je něco jako hurikán Katrina hned ze začátku. !
Nakonec motivační obrázek! A mějtě pěkný zbytek víkendu. ♥
J.

PS: Dneska jsme měli imatrikulaci,od 9.30 - 12.00. Myslela jsem si, že umřu.

anatomy