3 TÝDNY DO KONCE

8. září 2017 v 10:32 | J. |  Osobní
Ahojky , čauky

takže, rozhodla jsem se, že napíšu nějaké své zážitky, bez toho aniž bych nějak ohrožovala sebe a ostatní a abych prozrazovala něco, co se ve VA dělá :)


Chci Vám všem totiž říct, že to není procházka růžovým sadem, ikdyž většina lidí říká, že Vyškov není to, co býval.
Chtěla jsem tím říci, že ikdyž si myslíte, že se na fázovky učit nemusíte, a ikdyž někteří lidi říkají, že se na to neučili, stejně se na to aspoň podívali, což se samozřejmě taky počítá. Tudíž nějakou tu snahu vyvinout museli, protože jinak skončili s více jak 3N a hodí si to znova.
Já jsem teda čuměla, že jsem to teď měla bez chyby, ale stejně. Dívala jsem se na to docela dost, takže to jde vidět a pak i Vy máte dobrý pocit z toho, že když přečtou vaše jméno a řeknou "bez chyby", můžete si oklepat obě dvě ramena.

Já do toho jdu na plno, ikdyž jsem měla pár zdravotních problémů (a tomu se jako nikdo skoro nevyhne, protože puchýře jsou zlo číslo 1, oteklé nohy a klouby moje zlo číslo 2 a taky srajda,průjem, říkejte si tomu jak chcete problém číslo 3) se kterýma to teda jde těžko.

Jak jste někteří viděli v seriálu PROVEDU!, komplexák č. 1 mám za sebou a komplexák č. 2 mám před sebou :) Už teď se připravuji na to, že to nebude lehké , ale těším se na ten pocit po tom, co to zvládnu a řeknu si, že teď už to bude jenom lehčí a lehčí ( protože velká polní z doby komunismu váží prostě 15 kilo a vejš a když se ohnete, tak vam stejně všechno ven vypadne a můžete sbírat a balit znova).

Zažila jsem tam mezitím i chvíle, kdy mi bylo vážně do breku a říkala jsem sim že už nemůžu a že to nedám a podobně, ale chci říct všem, že to prostě jde a víc než o fyzičce je to o psychice a jak VY SAMI chcete. Jasně, já sem běžela a řvala " tyvole já už prostě nemůžu, už to prostě nedám " , ale dala jsem to. Taky jsem byla smutná z toho, že nepřelezu zeď, ale tím, jak máme skvělé lidi v četě a jak moc nám holkám chtějí pomáhat, jsem z toho nebyla tak nešťastná ale naopak byla hodně ráda, že mi kluci dělali stoličku ( :D děkuju Ady) .


Takže pro všechny, je to dost náročný, do se týká i času. Většinou přijedu ve čtvrtek večer a spím co nejdýl do pátku, nejlépe do večera, abych se zregenerovala....pak v sobotu jenom jím a v neděli se zase připravuju psychicky na výcvik.

Toť mé aktuální sdělení :)
Doufám, že si z toho někdo něco vezme a že mi nikdo nebude říkat, jak je to lehký, protože prostě není :))

Pac a pusu
J.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama