SLAVNOSTNÍ VYŘAZENÍ

Sobota v 15:46 | J. |  Osobní
A je to tady!

Konečně jsme ukončili "peklo" jménem Vyškov. Pro některé to peklo určitě bylo, pro některé to bylo něco jako "pionýrský tábor", pro někoho to byla procházka růžovým sadem.

Když jsme se ráno ve čtvrtek probudili, šli jsme na náš poslední ranní nástup, na naši poslední snídani, kde jsme zase dostali klasicky studený oběd (řízek a chleba žejo), na mě padla taková divná nálada. Vlastně jsem si v tu chvíli říkala, že nechci aby to skončilo, že se mi tady vlastně líbí a že chci dál dělat všechny ty věci, co jsme doposud dělali.
Když nastalo "slavnostní vyřazení" a všech 382 lidí - vojáků řvalo, mrazilo mě v zádech. Mrazilo mě i v tu chvíli, když zněla naše státní hymna a všichni jsme stáli bez hnutí, bez dechu a čučeli do bílého plátna před sebou (a motala se mi hlava a taky mi už bylo i blbě).

Pro mě to byly 2 měsíce nezapomenutelných zážitků, skvělých zkušeností a také nedocenitelných kamarádství a přátelství.
Poznala jsem tu lidi, které mi tolik přirostli k srdci a kterých si vážím nadevše. Poznala jsem tady také skvělé instuktory, kterých si neskutečně cenním za to, jakou tu odvádí práci a taky za to, jak moc velkou mají trpělivost zrovna s námi, studenty UNOBu, protože věřím, že né každý voják byl poslušný a hodný a tak dále.
Nezapomenu na trestné kliky a dřepy, sedy o zeď a běhaní kolem internátu, když někdo někoho naštval.


Tohle všechno jsou vzpomínky a zkušenosti, u kterých se ráda zasměju a zavzpomínám, možná trochu i pobrečím.
Nebudu říkat nic o tom, jak mi to nevadilo. Jasně, že mi trvalo si zvyknout na dělání kliků, na oslovování, na vystupování z tvaru anebo zahlašování, protože na to člověk prostě potřebuje čas. Teď, když sedím už v klidu a pohodlí domova, píšu tenhle článěk, si říkám, jak moc mi tohle všechno bude ve skutečnosti bude chybět.
Není to ani týden, jsou to vlastně 2 dny, co jsme z Vyškova dorazily do Hradce.


Všechno se změnilo jen tím, že už nemusíme nosit "škrtivé opasky", že už jsme ubytovaní v jiných internátech, že se seznamujeme s jinými studenty z FVZ. Zase mi to nějakou chvilku potrvá, než se vrátím do studijního života z toho "gumárenského" :D

A tahle fotka nahoře, to je nejlepší četa z Vyškova :D) Abyste měli jasno,FVZ a FTVS četa :) Parta lidí, kde nikdo nikoho nenechal ve štychu, kde každý každého podporoval a nikdo nikoho neschazoval. Kluci byli ochotní pomáhat holkám pokaždé, když nemohly. Neskutečně si vážím i pana kapitána Potkányho (zkuste ho mezi náma najít, docela challenge :DD), který za námi chodil a bavil nás svými příběhy a hláškami, na které nikdo z nás nezapomene a vždycky, když se do Vyškova budeme každý rok vracet, tak se za ním určitě stavíme :D Také naše intruktory, které jsme docela i zlobili, zasouží ještě jednou velký obdiv za to, jak to s námi zvládli.

Tímto článkem tedy ukončuji téma Vyškov a moje zážitky z něj. Každý, kdo chce jít do armády ať k AZ nebo prostě na UNOB, říkam jděte :))))

J.
 

KOMPLEXÁK aneb ZMRZNI

17. září 2017 v 13:29 | J. |  Osobní
Nazdárek,

jak jsem slíbila, napíšu pár pocitů z komplexáku číslo 2, který pro mě byl docela zkouškou výdrže, odvahy a snahou nebrečet.


Jasně, pro někoho to byla hračka, ale určitě se tady najde pár lidí, kteří se mnou budou souhlasit v tom, že první noc by bez ohně asi umřeli.

Každopádně, první den nám hezky pěkně pršelo celý den, ale při kopání okopů pro ležícího střelce (což je ještě dobrý jako) který kopete tak 5 hodin (:D:D:D) vám nedojde, že budete mokrý a že vlastně vám večer bude zima.
Tak jsme si vykopali hezky pěkně okopy, já jsem měla kamenolom a mohla jsem si podle mě otevřít obchod s všelijakýma druhama kamenů pro vaši zahrádku. A pak se začalo stmívat a my museli ještě doladit naše přístřešky, protože po prvním komplexním výcviku se nám trochu zdemolovali. Jenže jak to udělat, když už se stmívá, pořád prší, jediný co máte, jsou odpadkové pytle, které stejně toho moc neudrží.

A tak jsme u části číslo dvě, začali hlídky a ostatní si samozřejmě mohli jít lehnout. Tak jsem si šla pěkně lehnout do spacáku, do naší luxusní vily z odpadkáčů :D a co se stalo, ano, ležím a najednou ten pytel nademnou praskne a všechna voda se mi vylije na vlasy a hlavu a podobně , no úžasné. Umíte si to představit žejo.
Nevím jak vám holky, ale mně od mokrých vlasů bývá docela velká zima a tím to začalo.

Začal můj nepřetržitý maraton nespaní. Jako, co vám budu říkat, nic příjemného to není, ale otestuje vás to na milion způsobů. A potom, co máte hlídku a sedíte v okopu, v ponču a prší na vás a stejně jste mokří, začnete fakt přemýšlet, jetli to za tohle všechno stojí. Asi tak, teď píšu tenhle článek, takže jsem to zvládla, ale jak říkám, já jsem si sáhla docela na dno, ale nebrečela!!!! JOO! Jsem silná holka, haha .

Když už se konečně začalo rozjasňovat, docela mi srdce zaplesalo a těšila jsem se na snídani a na teplý čaj, kterým se aspoň zahřeju. No, ale největší fail nastal, když jsme k snídani dostali tlačenku. No , to už máte takovej ten stupeň vyčerpání, že se začnete smát a já se fakt smála, protože to fakt nešlo. Tak jsem si snědla svoje 3 rohlíky a byla spokojená :D

Jak jste mohli vidět i na youtube, bylo přestřelování na střelnici. No to jsem si moc užila, a dala bych si to třeba ještě jednou. A mnohem lepší je se na to koukat ještě ke všemu tomu !:D

Poslední den komplexáku byla bojová hra, kde jsme se přesunovali pěšky, s velkou komunistickou polní, maskou a brenem (puška) podle mapy, buzoly a podobně. No, upřímně vám řeknu, že takhle sprostá jsem ještě v životě nebyla :D:D když se mi 3 kilometry ke konci zdáli jako snad tisíc kilometrů :D Moje skupino, bylo mi vás pak líto, když jste to museli poslouchat :D ale všichni jsme to zvládli, dorazili jsme (až na některé) v pohodě, já s otlakem na patě , super :D
Nikdy víc jsem snad nebyla ráda, že jsem se osprchovala a lehla do postele !!!:D

Tak snad sem to nějak stručně hezky vylíčila, hlavně ten první den, kdy prostě chcalo jako prase, já už jsem myslela, že se snad rozmočim, protože moje ruce vypadali jako varhany na praní prádla :D

Zatím se mějte krásně a my jedeme nacvičovat na přísahu !
J.

3 TÝDNY DO KONCE

8. září 2017 v 10:32 | J. |  Osobní
Ahojky , čauky

takže, rozhodla jsem se, že napíšu nějaké své zážitky, bez toho aniž bych nějak ohrožovala sebe a ostatní a abych prozrazovala něco, co se ve VA dělá :)


Chci Vám všem totiž říct, že to není procházka růžovým sadem, ikdyž většina lidí říká, že Vyškov není to, co býval.
Chtěla jsem tím říci, že ikdyž si myslíte, že se na fázovky učit nemusíte, a ikdyž někteří lidi říkají, že se na to neučili, stejně se na to aspoň podívali, což se samozřejmě taky počítá. Tudíž nějakou tu snahu vyvinout museli, protože jinak skončili s více jak 3N a hodí si to znova.
Já jsem teda čuměla, že jsem to teď měla bez chyby, ale stejně. Dívala jsem se na to docela dost, takže to jde vidět a pak i Vy máte dobrý pocit z toho, že když přečtou vaše jméno a řeknou "bez chyby", můžete si oklepat obě dvě ramena.

Já do toho jdu na plno, ikdyž jsem měla pár zdravotních problémů (a tomu se jako nikdo skoro nevyhne, protože puchýře jsou zlo číslo 1, oteklé nohy a klouby moje zlo číslo 2 a taky srajda,průjem, říkejte si tomu jak chcete problém číslo 3) se kterýma to teda jde těžko.

Jak jste někteří viděli v seriálu PROVEDU!, komplexák č. 1 mám za sebou a komplexák č. 2 mám před sebou :) Už teď se připravuji na to, že to nebude lehké , ale těším se na ten pocit po tom, co to zvládnu a řeknu si, že teď už to bude jenom lehčí a lehčí ( protože velká polní z doby komunismu váží prostě 15 kilo a vejš a když se ohnete, tak vam stejně všechno ven vypadne a můžete sbírat a balit znova).

Zažila jsem tam mezitím i chvíle, kdy mi bylo vážně do breku a říkala jsem sim že už nemůžu a že to nedám a podobně, ale chci říct všem, že to prostě jde a víc než o fyzičce je to o psychice a jak VY SAMI chcete. Jasně, já sem běžela a řvala " tyvole já už prostě nemůžu, už to prostě nedám " , ale dala jsem to. Taky jsem byla smutná z toho, že nepřelezu zeď, ale tím, jak máme skvělé lidi v četě a jak moc nám holkám chtějí pomáhat, jsem z toho nebyla tak nešťastná ale naopak byla hodně ráda, že mi kluci dělali stoličku ( :D děkuju Ady) .


Takže pro všechny, je to dost náročný, do se týká i času. Většinou přijedu ve čtvrtek večer a spím co nejdýl do pátku, nejlépe do večera, abych se zregenerovala....pak v sobotu jenom jím a v neděli se zase připravuju psychicky na výcvik.

Toť mé aktuální sdělení :)
Doufám, že si z toho někdo něco vezme a že mi nikdo nebude říkat, jak je to lehký, protože prostě není :))

Pac a pusu
J.

 


ARMY GIRL a MEDICÍNA

13. července 2017 v 12:00 | J. |  Osobní
Ahojky,

je fakt, že jsem tu dooost dlouho aktivní nebyla. Mezitím se seběhlo tolik věcí, že snad ani nevím, kde mám začít.

1.ZMĚNA

Jako první věc, která se v mém životě změnila, byla taková, že jsem se dostala na medicínu. Ale ne na jen tak ledajakou medicínu. Dostala jsem se na Lékařskou fakultu v Hradci Králové a to ještě na Fakultu vojenského zdravotnictví.
Byla jsem z toho absolutně v šoku a celý můj život se najednou obrátil vzhůru nohama. Byl to již dlouhou dobu můj vysněný cíl a já se tam konečně dostala.
Přeecházela tomu ale dlouhodobá příprava, snad asi půl roku jsem se šíleně drtila všechny různé modelové otázky z 1. Lékařské fakulty, z 2. Lékařské fakulty a taky ze všech testů z minulých let z LF Plzně a Hradce.
Poslední dva týdny před přijímacími zkouškami jsem myslela, že už to nezvládnu a že už to asi vzdám, protože všechno, co jsem si četla , už mi ani nedávalo smysl. (samozřejmě že se mi vše pak vybavilo, ale kdo to mohl čekat že :D:D:D:D )
Poslední týden před přijímačkama už jsem se snažila zvolnit, ale stejně jsem se podle mě drtila snad ještě víc.
Ten asi hlavní problém byl, že jsem pořád měla taneční tréninky, pořád byly soutěže a já jsem se snažila do všeho dávat 100%, což samožřejmě uplně nešlo.
Nicméně všechno se podařilo jak má a já jsem za to asi ten nejšťastnější člověk na světě.


2.MISTŘI

Jako druhá věc, co se mi v mém životě přihodila, byla taková, že jsme s mojí crew TOTEM vyhrála Mistrovství České Republiky Czech dance Masters (což nikdo z nás nečekal a bylo to dost hustý) a dokonce i Mistrovství České Republiky TSR v kategorii HIP HOP UNITE, se kterou jsme pak postoupili i na Mistrovství Evropy do Karlových Varů, kde jsme se umístili na sice nepopulárním 4. místě, ale dostali jsme s naší choreogafií "DANCING ON MY OWN" takový ohlas, který nás na místě rozbrečel a cítili jsme se velice šťastné.
Tento výlet nás stál spoustu peněz a spoustu drahého jídla v KV :D:D:D ale zážitky jsou navždycky a jsou nezapomenutelné. Ty už vám nikdo nesebere. Proto jsem za tohle všechno hrozně moc vděčná a děkuji holkám za to, že to se mnou vydržely i přes všechnu moji špatnou náladu a nepříjemné chování a možná i trochu nepřítomností na tréninkách z důvodu viz. výše. :D)


3.ZE ŠKOLY NA ŠKOLU

Jako třetí věc, která mě mrzí i nemrzí, je přestup na jinou školu. Ano, jistě víte, že jsem byla studentka VŠCHT Praha.
Na této škole jsem skončila po mém prvním neúspěšném pokusu se dostat na lékařskou fakultu (tudíž VY kteří jste se nedostali hned na poprvé, NEZOUFEJTE!) jako dalších xxx tisíc lidí. Bohužel nebo bohudík jsem si tu hned našla jednu moji zpřízněnou duši, Silvii, se kterou jsem měla společný cíl. Hádejte jaký? No přece LF! Tudíž jsme si velice rozuměli, zimní semestr jsme spolu přežili a také se každá z nás pak dostala na LF. Našla jsem si tam více takových přátel, které tady zmíním jménem, Patriku, Tomáši :D) Děkuji vám, že jste to se mnou přežili a pomohli mi projít tímto rokem tak rychle, že si ani nevědomuji, jak rychle to uteklo. Mimochodem, tito kamarádi se také dostali na LF, takže tento článek může být pro vás uchazeče jako motivační !:) VŠCHT není uplná procházka růžovým sadem, ale zvládnout se ten první semestr dá a dá se připravit v pohodě i na lékařskou. :) Například v zimním semestru je Biologie člověka a genetika, na kterou jsem chodila a skvěle mě připravila a v letním semestru je fajn chodit na fyziologii, kde je sice i něco navíc, ale je to takové "opáčko" lidského těla.


Tyto 3 věci jsou hlavní "mezníky" mé půlroční pauzy s tímto super blogem (doufám :D). Jsou tam i další věci, ale tyto 3 mě posunuli v životě dál. Každá změna je k něčemu dobrá, proto se těším na svůj nový život jako VOJÁK a doufám jako BUDOUCÍ DOKTOR v Hradci Králové. :)

Budu ráda, když teď budete sledovat můj blog. Budu sem dávat každý týden novinky z "KURZU ZÁKLADNÍ PŘÍPRAVY", jelikož jako vojáci máme povinný dvouměsíční výcvik ve Vyškově. Takže, pro všechny budoucí uchazeče se to určitě bude hodit.:)

Tentokrát je to všechno a já se budu brzy těšit ♥
J.

ALOHA

6. března 2017 v 21:55 | J. |  Osobní
Nazdárek,

po dlouhé odmlce, přesně 3 měsíční se hlásím zpátky k životu.
Jelikož mě pro tento týden (nejspíše) skolila nemoc, budu se tomu věnovat trochu více, než předtím.

Určitě mám naplánováno začít se svým programem "STUDY HARD" na medicínu, jelikož už je to nezbytně nutné a moje prokrastinace dovršila nejvyššího levelu.

O víkendu jsem byla fotit s mým bratránkem, mimochodem super fotografem, svoji supermódu hahaha :)

Jelikož moje oblíbená barva je hlavně černá, celé je to tak lazené. Místo je v Kutné Hoře, ve starém nádražním depu.
Tohle místo mi nahánělo docela husí kůži, ale až uvidíte, co z toho vzniklo, budete mít chuť se tam vypravit i vy !!

Jedna malá ochutnávka ♥

Brzy přidjou určitě lepší články, ale pro nový start to určitě stačí haha !
S pozdravem J.!

WORK HARD

2. prosince 2016 v 15:49 | J.
Krásn dobré odpoledne všem,

strašně moc moc se omlouvám za mojí šílenou neaktivitu posledních pár týdnů.
Bohužel teď je pro mě škola takovej menší strašák, kterýho se ne a ne zbavit. Musela jsem si opravovat některé zápočty, abych už měla nějaké ty kredity ♥ juhůůůů.

Jinak co se týče po taneční stránce, tak tento super víkend se konala akce jménem SEVEN2KILLOFF v tanečním studiu SECTOR v holešovicíh, které je mimochodem super BUCK jak říkáme my krumpeři haha..:))
Našimi speciálními hosty byly Tchozn (Holandsko), Jr. Playa (Bělorusko) a hlavní star byl Bad Machine z Belgie, se kterým byl i takovej super DOPE workshop, ikdyž příště by mohl být lépe uspořádaný :D). Každopádně učil dost užitečné věci, které my jako krumpeři moc nemáme.
Následovala preselekce, ze které jsem se bohužel nedostala, ale myslím si, že to vůbec nevadí a naopak mě to více nakoplo k tomu, abych víc a víc na sobě dřela a nepolevovala ze svých nároků.
Nicméně celý seven2killoff vyhrál můj big homie MADD JOKER, takže jsem velice pyšná na něj a strašně moc moc moc mu i touhle cestou gratuluji, protože už je to druhý event co letos vyhrál!!!!! Mám v něm obrovský vzor i podporu, takže si ho velice vážím !:) A jsem hrdá na to, že můžu být Princess Madd Joker ikdyž občas pochybují, že na to vůbec mám !!!:)

Kdo by chtěl začít krumpovat u nás, každou středu v DAPU od 18:30 - 19:30 !!!:)))
Jsme super parta hahaha ;)))))

Nyní Vám sem postnu pár foteček jak to vypadalo a jako příští článek dáme něco o motivaci, elikož ta se velice hodí !!:)

Super nová kolekce od Slamz !:))hahah
Skoro celá Madd J's fam !:)) Lil Madd Joker, Madd Joker a jáááááá :)))

Díky díky
Vaše J.♥

KRYSTALIZACE aneb CO MI NEJDE

9. listopadu 2016 v 10:27 | J. |  Osobní
Krásný den,

upřímně, já ho hezký moc nemám, ale co. Znáte ten pocit, když Vám uteče něco jen o pár bodů?
Zmiňovala jsem zde chemické výpočty a ano, vůbec jsem se na to neučila, ae měla jsem z toho i docela dobrý pocit a nemohla jsem se samozřejmě ubránit obrovskému výbuchu smíchu hned po tom, co jsem vylezla z učebny.

Myslím si, že profesorky, co nás hlídali, už měli dost mých rádoby výlevů a šeptání o tom jak "je mi to jedno" nebo "ježiš já už fakt nevim" a taky " už na to kašlu". Ale stejně si nemohli svůj smích nechat pro sebe a při mém odchodu ze třídy se na mě usmívali, jako kdybych byla 7. div světa :D:D:D

A ano, slyšíte dobře. Pro udělení zápočtu bylo potřeba 75 bodů a kolik že mam já ? Oh, ano 70 paní Neuwirthová.
Když se daří, tak se daří že :D

Pro dnešní den mám asi dost :D
Veliká rada! Nic nenechávejte na poslední chvílí ! Aneb počítej když můžeš !
Vaše J.


KRUMP SESSION

7. listopadu 2016 v 22:02 | J. |  Tanec
Nádherný večer přeji,

po včerejším dnu jsem tak strašně moc zničená, že sotva zvládám psát tenhle článek, protože skoro při každém bouchnutí do klávesnice se ozve jeen z používaných svalů hahahaha, ale to vůbec nevadí, jelikož už se objevila videa, o které se s Vámi můžu podělit. Nejsem ta samozřejmě vidět jen já, nebudu tak sobecká :D
Mám však ze včerejška vážně velikou radost, protože vidět další krumpery, kterí ná to vážně mají, je super pocit.

Dnešní den jsem strávila tím, že jsem akorát ráno vylezla z vyhřáté postele a už jsem musela kmitat jak hodinky, jelikož jsem musela jít do práce a hned po práci na trénink a že to bylo dost vyčerpávájící, o tom se snad ani zmiňovat nebudu. Vypadala bych jak hypochondr, takže si to v podvědomí myslím, ale nepíšu to sem :D

Nic nemění ale na faktu, že zítra je den, na který bych se nejradějí vykašlala, protože zápočty z chemických výpočtů vážně nemusím...a vážně se přiznám, že mi prostě nejdou!!!!!:D Takže mi zítra držte palce, třeba mi bůh popřeje štěstí a já to možná udělám!

Mějte se!
J.


JÁ, KRUMP A ZDENĚK POHLREICH

7. listopadu 2016 v 10:00 | J. |  Osobní
Krásný den Vám všem,

nevím, do jaké složky bych tento článek měla vlastně zařadit, ale moc bych se o něj chtěla podělit.

Dneska se udála jedna veliká taneční akce, na kterou jsem upozorňovala před několika dny..a to Labboratory workshop!
Já jsem to stihla jen dnes, jelikož v sobotu jezdím do Hradce Králové na přípravné kurzy na medicínu, ale to hlavní je,
že dneska to byla pecka a já už oficiálně nejdem GURL MADD JOKER ale jsem PRINCESS MADD JOKER, což je uplně nejvíc skvělý a boží a vlastně z toho mam nejlepší pocit, jelikož jsem poslední dobou stagnovala kvůli škole....
A tak se to tak krásně událo a já byl TAAAK MOC ŠŤASTNÁ, že jsme to šli oslavit do jedné krásné restaurace.

A tím začíná vlastně druhá část mého článku, jelikož si tak my 4 sedíme u stolu ve WINE&FOOD a já si jím svůj obrovský salát César a piju boží studenou malinovou domácí limonádu a v tom okamžiku se to stalo. Co nevídím, vidím Zdeňka Pohlreicha !
Tak si říkám, no to není možný , ale byl to on !! Mého srdce šampion, hahahah. Tak tedy má kamarádka Verča zavelela, že si jako dáme selfíčko. Zprvu se nám jako nechtělo otravovat, ale nakonec jsme se odvážili a máme pěknou fotečku se Zdendou!

A jaký máte den Vy ?
J.

Krump v B-Original !

My a Zdenda !

PUMA X CAREAUX

6. listopadu 2016 v 11:46 | J. |  Street Fashion
Krásné dobré poledne všem !

Sice jsem se trochu opozdila, ale nevadí že ! Mám tu sebou novou kolekci od Pumy, na které se podílela úžasná designérka a ambassarodrka Pumy, která si říká "Careaux", kterou můžete sledovat na : http://iamcareaux.tumblr.com/ !
Velmi doporučuji !:))))

A teď už k samotným priduktům. Můj oblíbený typ Puma Basket byl vydán ve 2 variantách, které jsou naprosto úžasné a já nevím co k tomu dále říct, jelikož jsou naprosto boží.
Pro milovníky růží jsou tu tyto. Můžete si všimnou nádherné podšívky se vzorem růží.

Jako další variantu si pro nás Careaux připravila i krémově bílé Puma Basket. Mně osobně se moc líbí :)


Abych nezapomněla, v kolekci CAREAUX můžeme najít i krásné oblečení. Já se vážně zamilovala, jelikož motivy růží jsou naprosto romatnické ♥

Tento bomber je skvělý !Prolínání působí vážně stylově !

A pro milovnice crop topů se taky něco najde :)
Samzřejmě to není všechno z tého kolekce, více najdete na blogu CAREAUX.
Jak se Vám líbí ??.))
Vaše J.

Kam dál